Cristina Branco budovala kariéru zvenčí dovnitř. Je jednou ze dvou fadistek, které ovládly world music scénu devadesátých let, vedle Mísie, a žádná z nich předtím neměla reputaci na portugalské scéně Fada. Její kariéra začala živým albem nahraným v Nizozemsku v roce 1997.
Nekonvenční zvuk
Její aranžmá používala velmi originální řešení pro nástrojové obsazení Fada, když ke kytarám přidala klavír Ricarda Diase. Jednou z jejích vizitek je Navio Triste, Fado od Vitorina a Ricarda Diase. Repertoár spojoval vzdělanou poezii se staršími Fady a novými skladbami a ona i Mísia dbaly zvlášť na vizuální stránku koncertu.
Castelo a sdílené Fado
V roce 1998 začala v lisabonském kostele Igreja do Cemitério dos Ingleses spolupracovat s kytaristou Custódiem Castelem, který ji doprovázel řadu let. Nahrála také Ai Margarida, hudbu Mária Laginhy na text Álvara de Campose, napsanou původně pro zpěváka Camané, a to v duetu s Jorgem Palmou, přičemž předtím požádala o svolení.
„Cristina se mě zeptala, jestli ji může nahrát. Řekl jsem, samozřejmě, právo adopce sis ponechala. Samozřejmě že ano. Ale právo nahrát ji dostala ona.“
Camané