Fado Menor
Jedno ze tří základních Fad, zpívané v mollové tónině. Ze všech nejjednodušší na hraní a podle obecného mínění nejtěžší na dobré zazpívání.
Základní Fado
Fado Menor je jedno ze tří základních Fad, vedle Fada Corrido a Fada Mouraria. Nikdo ho nesložil. Je anonymní a lidové, melodie, která jako by vyrostla v portugalském uchu, místo aby byla sepsána, a Amália ho nazvala otcem i matkou všech Fad. Zpívané v mollu žije z téměř ničeho: z tóniky a dominanty, z první a druhé polohy a jen velmi málo pod nimi. Ve třicátých letech patřilo k melodiím, které nesly rostoucí repertoár podniků s Fadem.
Zkouška zpěváka
Tradice nazývá Menor královnou melodií Fada a důvodem je paradox. Je to nejjednodušší Fado na hraní a podle obecného mínění nejtěžší na zpívání. Když je pod ním tak málo harmonie, stojí všechno na stylizaci, na variaci, kterou zpěvák vytahuje ze sloky do sloky nad melodií, která se sotva hýbe. Maria Teresa de Noronha ho nahrála v roce 1950 v jedné tónině a v roce 1965 v jiné, totéž Fado ohnuté do jiného tvaru tím, jak ho zpívala. Proto se k němu Amália stále vracela: něco tak prostého se může rozvinout v expresivní sílu, která je nepoměrná použitým prostředkům. Alfredo Marceneiro na něm postavil variantu, Fado Menor com Versículo, do níž vsunul krátký verš navíc, do ticha mezi řádky.
Významné nahrávky
Text: João Linhares Barbosa
Nahráno v Abbey Road pro její první mezinárodní vydání, vzorový příklad Fada v mollu, které Amália nazvala otcem i matkou všech Fad.
Text: Alberto Ribeiro
Fadista, kterému se říkalo Král bez koruny.
Text: João de Freitas
Domácí Fado podniku Parreirinha de Alfama, později natočené ve filmu Fados Carlose Saury, proslulé melismaty, která zpěvačka táhne přes konce frází.
Totéž Fado Menor nahrála v roce 1950 v tónině C a v roce 1965 v tónině Gis. Že jedna zpěvačka dokázala Fado přenášet z tóniny do tóniny, je nejzřetelnější důkaz, že Menor žije ze stylizace, a ne z holé tóniky a dominanty.
Text: Henrique Rego
Další melodie Fada ve formě: Quadras
Fado da Adiça
Jedno z nejsnáze rozpoznatelných Fad portugalského repertoáru. Armandinho složil Fado da Adiça na začátku 20. století a od té doby zní v podnicích s Fadem i na rozích ulic. Melodie zůstává většinou v durové tónině, jen s jednou pasáží do mollu, kterou se liší od Fada Corrido.
Číst dáleFado Manganine
Fado Manganine je tradiční Fado od Armandinha, k němuž vznikla jen jedna či dvě nahrávky. Zpívala ho Alice Maria s textem Voltei a Teu Lado od Antónia Campose.
Číst dáleFado Alfacinha
Fado Alfacinha je lehká, veselá melodie, kterou složil kytarista Jaime Santos. Alfacinha, rodák z Lisabonu, je výraz, který jí dal jméno, a melodii zpívali fadisté z Mourarie a Alfamy jako svého druhu hudební hlášení se k městu.
Číst dáleFado Amora
Fado Amora, které složil Joaquim Campos, je jemné, ale ne sentimentální, s mollovým podtónem. Je ve valčíkovém taktu 3/4, a ne v obvyklých 4/4.
Číst dáleFado Anadia
Fado Anadia složil José Maria dos Cavalinhos v polovině devatenáctého století a věnoval ho hraběti z Anadie, milovníkovi Fada. Zpívá se v mollové tónině, s krátkým instrumentálním refrénem mezi quadras, a často se zaměňuje s Fadem Peixincha.
Číst dáleFado Artilheiro
Fado Artilheiro vyniká v repertoáru silnějším rytmickým tahem: v basové lince je dopředný pohyb, kterému se většina Fad vyhýbá. Odmění ty fadisty, kteří dokážou držet pulz a nepospíchat.
Číst dále